Příběh vinné etikety

Když se v roce 1913 poprvé setkaly pohledy očí rakouského důstojníka a mladé české dívčiny, nikdo z nich netušil, jak silné pouto nenaplněné lásky vstoupí do jejich srdcí.

Marii bylo pouhých 17 let a byla rodiči přislíbena synkovi statkáře ze sousední vesnice. Rakouský důstojník Piero di Gardi však Marii natolik okouzlil, že nedokázala myslet na nikoho jiného.

Dlouhé měsíce svěřovala své city na dopisní papír a rakouský důstojník její lásku opětoval.

Avšak na konci léta roku 1914, při bojích o Halič, zbloudilá kulka ukončila život mladého důstojníka.

Svůj poslední rozepsaný dopis a svazek psaníček od milého Marie uložila na půdu do vojenské dřevěné truhlice, kde zůstaly ukryty dlouhých 87 let.

Psaníčka plná touhy a vášně se našla až při rekonstrukci starého domu, ve kterém Marie žila. Stala se inspirací pro umělecké ztvárnění vinné etikety, na které se prolínají dopisy mladých milenců a ruličky papíru s tajnými vzkazy.

Ta mladá česká dívčina byla babička autora designu vinné láhve. Umělecké ztvárnění dopisů v podobě vinné etikety symbolizuje spojení dvou krásných lidí, kterým osud nebyl nakloněn, ale jejich příběh tu zůstane napořád.